Amnon Darsa - Portrait
Jste trenér, instruktor, učitel, vedoucí, mentor nebo mistr?

Jak se vidíte při práci se svými studenty?

Po všech těch kurzech a titulech, které jste na nich získali, po zaplacení patřičné ceny (fyzické, psychické i finanční), jste obdrželi diplom se svým jménem a pořídili si ten hezký snímek s člověkem, který vám ho předával, abyste si ho mohli umístit na Facebook, Twitter nebo jinam. Ale kým jste se po tom všem doopravdy stali?

Ptal jsem se sám sebe, kým jsem po tolika letech výuky krav magy. Instruktor? Učitel? Trenér? Nebo možná vedoucí? Snad mistr? (To by bylo příjemné…)
Nemyslím si, že by byla odpověď jednoduchá, alespoň od určité doby už ne pro mě.

V minulosti se mi to zdálo jednoduché – byl jsem instruktor! Z definice ve slovníku Merriam-Webster: „Instruktor: Člověk, který instruuje další lidi.“

To bylo přesně to, co jsem dělal na seminářích a kurzech – instruoval lidi, kteří se přišli naučit či zopakovat si techniky.
Postupně jsem si uvědomil, že nejen vyučuji techniky a dovednosti, ale také lidi svým způsobem vedu, ukazuji jim cestu. Snažím se, aby porozuměli všemu, co dělají, aby příště byli schopni stejnou či podobnou situaci vyřešit sami.

Totéž platí pro kettlebell a Primal Move. Učím pohyby, techniky, ale zároveň chci, aby studenti porozuměli i tomu, jak sami dál pracovat se svými dovednostmi, aby mohli trénovat i sami. Pochopil jsem tedy, že nejsem „jen“ instruktor, ale ještě něco navíc… co přesně a jak bychom to mohli nazvat?

Pro řadu lidí by byl dalším stupněm učitel. Ve mně to ale vzbuzuje příliš mnoho vzpomínek na školu, a tak tento titul nerad používám, a krom toho nemám oficiální učitelský diplom. V bojových uměních a sportech se navíc moc nepoužívá. Vedoucí by se spíš hodil pro týmové sporty, přípravu týmů na soutěže nebo něco takového. Nicméně další úhel pohledu na titul vedoucího je vyšší úroveň instruktura, člověk, který pro své studenty či atlety plní více rolí. Těmi hlavními pro mě jsou: přivést studenty do míst, o nichž si dříve nemysleli, že by se tam mohli dostat, být jim dobrým vzorem, zdrojem znalostí i rad. Trvá roky rozvíjet v sobě tyto schopnosti a musíte milovat to, co děláte.

Pak je tu mentor. Pro mě je mentor někdo starší se zkušenostmi mnoha let. Je starý a moudrý… Já ale nejsem starý! Alespoň se tak necítím (cítím se mladě a moje přítelkyně říká, že se občas chovám jako šestiletý – takže starý určitě nejsem…). Nakonec je tu mistr – podle Merriam-Websteru „umělec či hráč vynikajících schopností; význačná osobnost minulosti (ve vědě či umění), jejíž práce slouží jako model či ideál“. No… tak daleko asi ještě nejsem…

Takže čím jsem se stal? Vidím to tak, že jsem byl a vždycky budu instruktor. Faktem je, že během let jsem se snažil a stále se snažím se zlepšovat v tom, co dělám. Snažím se stát nejlepším z nejlepších, ale za mistra se nepovažuji. Vnímají mě tak ostatní? Možná. Záleží na nich… Dříve, když bylo na východě mnoho stylů bojových umění, mistři jednoho stylu uznávali mistry jiných a hodně na nich záleželo.

Vnímám to tak, že mám několik rolí, které ode mě očekávají různí lidé či skupiny a já se jim mohu přizpůsobit. Závisí to samozřejmě také na tom, s kým konkrétně pracuji; pokud jsou na nižší úrovni, učím je či instruuji, a pokud na vysoké, mohu je vést, aby se naučili používat své techniky lepším způsobem nebo v jiných situacích. Také to záleží na typu tréninku. Techničtěji zaměřený trénink v sobě bude mít více učení a instruování, zatímco otevřenější a volnější, na opakování zaměřený trénink více vedení.

Co se týče pozice mistra, to přijde teprve později, až se jiní lidé rozhodnou a uvidí, že jsem jim otevřel cestu k více než znalostem…

Co myslíte vy?

Amnon Darsa

číst více